Březen 2009
Gregory Coupet - fakta
17. března 2009 v 13:15 | KuLhY
Jméno a Příjmení: Gregory Coupet
Datum narození: 31.prosince 1972
Místo narození: v Le Puy-en-Valay
Státní příslušnost: Francie
Výška: 181 cm
Váha: 80 kg
Pozice: Brankář
Číslo dresu: 23
Státní příslušnost: Francie
Výška: 181 cm
Váha: 80 kg
Pozice: Brankář
Číslo dresu: 23
V Atl.Madrid od: 31. srpna 2008
Předešlé kluby: Sánt-Etien,Lyon
Předešlé kluby: Sánt-Etien,Lyon
John Terry
16. března 2009 v 22:17 | KuLhYJohn Terry - životopis
16. března 2009 v 21:23 | wasek
Celým jménem John George Terry se narodil 7.prosince 1980 ve městě Barking ve východním Londýně a vystudoval střední školu v Eastbury.Před přestupem do Chelsea a přivlastněním dresu 26 hrál za Senrab F.C.Tímto týmem prošlo mnoho budoucích hvězd anglické ligy,včetně Bobbyho Zamory a Paula Koncheskyho (West Ham),Ledley Kinga (Tottenham) a Lloyda Samuela (Aston Villa).Ve všech mládežnických týmech Chelsea patřil k těm nejlepším a pravidelně nastupoval za rezervní tým.V říjnu 1998 si odbyl premiéru v A týmu při zápase ligového poháru.V březnu 1999 byl John poslán na šestnáctiměsíční hostování do Nottinghamu Forest,aby získal cenné zkušenosti.
V sezoně 2003-3004 byl zvolen manažerem a trenérem Chelsea,Claudiem Ranierim,kapitánem týmu,když se zranil Marcel Desailly.V nepřítomnosti francouzské legendy podával Terry velmi kvalitní a vyrovnané výkony.Po odchodu Desaillyho do fotbalového důchodu,zvolil nový trenér Chelsea,José Mourinho,Terryho stálým kapitánem.V sezoně 2004/05 Terry zaznamenal 8 gólů,což je na obránce více než slušná vizitka a byl zvolen hráči působícími v Anglii Hráčem roku.
V září 2005 byl oceněn členstvím ve světové XI u FIFPro.Tým byl vybrán hlasováním profesionálních fotbalistů ze 40 zemí světa.Terry na hřišti působí jako tvrdý a rozumný obránce a vynikající vůdce týmu.Navíc pro protihráče představuje hrozbu při standartních situacích,jelikož je velmi silný při hře hlavou a má výborný výběr místa a timing.
John debutoval v národním týmu v červnu 2003 zápasem se Srbskem a Černou Horou,když před tím přišel o mistrovství světa 2002 kvůli rvačce v nočním klubu v západním Londýně.V reprezentaci obléká dres s číslem 6.Na Euru 2004 věřil Sven Göran Eriksson stoperské dvojici Ferdinand-Campbell,ale když se právě druhý jmenovaný zranil,nahradil ho Terry a od té doby se Campbellovi nepodařilo Johna ze základní sestavy vystrčit.Nyní je Terry stálým členem a jedním z pilířů rerezentačního týmu,kde nastupuje ve stoperské dvojici s Rio Ferdinandem a společně tvoří velice kvalitní a kompaktní obranou zeď.
První gól v reprezentačním dresu Albionu vstřelil v přípravném zápase před MS 2006 30.května 2006 proti Maďarsku.Na mistrovství světa v Německu podával jak známo velmi dobré výkony a i když Anglie vypadla ve čtvrtfinále po penaltovém rozstřelu s Portugalskem,byl jako jediný z anglického týmu vybrán do hvězdné jedenáctky turnaje.Ve světle čvrtfinálové porážky odstoupil David Beckham z funkce anglického kapitána.Terry po něm převzal kapitánskou pásku.
V sezoně 2004/05,kdy Petr Čech překonal v Anglii spoustu rekordů v neprůstřelnosti,byl to právě Terry,který mu v tom nejvíce pomohl.Obdržených 15 gólů za celou sezónu je historický rekord v anglické Premier League.V roce 2005 byl zvolen nejlepším obráncem Champions League a to nejen za perfektní bránění a organizaci hry,ale také za čtyři góly včetně postupového v odvetném zápase s Barcelonou.
Společně s Frankem Lampardem,Claudem Makelelem a Petrem Čechem je považován za páteř Chelsea.A jelikož je Londýňan,který prošel klubovými mládežnickými týmy,je obzvláště oblíben u fanoušků,ačkoli v mládí fandil Manchesteru United.Terry v současnosti bydlí se snoubenkou Toni Poole v Oxshott Surrey.Jeho starší brat Paul je také profesionální fotbalista,ale hraje v nižší divizi,nyní za Yeovil Town.Johnovou velkou vášní je rybaření.
Samir Nasri - životopis
15. března 2009 v 14:27 | wasek
O umění Samira Nasriho se mohla fotbalová veřejnost přesvědčit už od roku 2004,kdy coby sedmnáctiletý klučina začal nastupovat v dresu slavného Olympique Marseille v nejvyšší francouzské soutěži.Jeho vynikající schopnosti zpečetila nominace do základní sestavy francouzské reprezentace v červnovém utkání kvalifikace o postup na Euro 2008 proti Ukrajině. Teprve devatenáctiletý záložník byl na hřišti hodně vidět,během osmdesáti minut patřil k nejdůležitějším hráčům Les Bleus. Statistici mu během zápasu započítali nejvíc střel ze všech hráčů.a když ho trenér Domenech za rozhodnutého stavu střídal,na Stade de France mu bouřlivě aplaudovalo 80 tisíc diváků.Jak už bylo zmíněno,Samir Nasri není navzdory nízkému věku žádným nováčkem.V Ligue 1 se poprvé objevil v sezoně 2004/05 a hned v úvodní sezoně nastřádal obdivuhodných 24 utkání.Ještě větší pozornost budí fakt,že tehdy teprve sedmnáctiletý ofenzivní rychlík nastoupil ve 13 zápasech v základní sestavě.V létě roku 2004 pak dovedl francouzskou reprezentaci do 17 let k vítězství na mistrovství Evropy,o což se přičinil rozhodující brankou ve finále,navíc se trefil v semifinále.Gólově se prosadil i v seniorské reprezentaci.Po premiéře v utkání proti Ukrajině nastoupil i v následujícím kvalifikačním zápase proti Gruzii a jedinou brankou rozhodl utkání.Přesto není žádným velkým kanonýrem,vždyť ve francouzské lize má po jedenadevadesáti utkáních na kontě jen pět gólů.Jeho hlavní přínos pro mužstvo je v něčem jiném - jde o elegantního tvůrce hry,jehož úkolem je vytvářet šance spoluhráčům.Není náhodou,že ho fanoušci i odborníci považují za nástupce Zinedina Zidana.
Stejně jako slavný krajan má i Nasri kořeny v Alžírsku,dokonce patří i ke stejné etnické skupině tamního obyvatelstva - Berberům. Oba fotbalisté navíc vyrůstali v Marseille,tradičním městě přistěhovalců.To ale k získání reputace následníka jednoho z nejlepších fotbalistů nedávné doby nestačí.Nejdůležitější je podobnost herního projevu.Tak jako Zidane je i Nasri mistrem nečekaných kliček a krásných přihrávek.Pochopitelně e vyskytly obavy,zda vysoká očekávání neudusí talent mladičkého míčového kouzelníka,ale ten se zatím s tlakem vyrovnává obdivuhodně.Důkazem jsou výkony v klubu,reprezentaci i cena pro nejlepšího mladého hráče francouzské nejvyšší soutěže na ročník 2006/2007. " Hraje jako Samir Nasri,nikdo jiný se mu nepodobá.A hraje zatraceně dobře.Je fantastické,že předvádí takové výkony v devatenácti letech,a jsem tomu velmi rád," prohlásil Zinedine Zidane poté,co jeho nástupce obdržel ocenění za minulou sezonu.Je však nejisté,jak dlouho zůstane věrný mateřskému klubu.V době vzniku těchto řádků se o jeho služby zajímají představitelé Arsenalu a Realu Madrid,pokusy o jeho získání však zatím nebyly úspěšné.Zidane,který skončil kariéru v Realu Madrid.Nasrimu radí,aby zůstal v rodném přístavu.Zdá se,že fotbalový učeň mistra poslechne. "Už během posledního půlroku sem tvrdil,že si chci zkusit Ligu mistrů.V Marseille se mi to splní,což je skvělé," pravil Nasri nadšeně poté,co si jeho klub druhým místem v lize pojistil účast v prestižní soutěži.
William Gallas
15. března 2009 v 13:57 | wasekWilliam Gallas - profil
15. března 2009 v 13:50 | wasek
Jméno a Příjmení: William Gallas
Datum narození: 4. června 1983
Místo narození: Asnieres, Francie
Státní příslušnost: Francie
Výška: 181 cm
Váha: 80 kg
Pozice: Obránce
Číslo dresu: 10
Místo narození: Asnieres, Francie
Státní příslušnost: Francie
Výška: 181 cm
Váha: 80 kg
Pozice: Obránce
Číslo dresu: 10
V Arsenalu od: 31. srpna 2006
Debut v Arsenalu: proti Middlesbrough (1:1) v Premier League, 9. září 2006
Předešlé kluby: Caen, Marseille, Chelsea
Debut v Arsenalu: proti Middlesbrough (1:1) v Premier League, 9. září 2006
Předešlé kluby: Caen, Marseille, Chelsea
Manuel Almunia
15. března 2009 v 13:42 | wasekManuel Almunia - životopis
15. března 2009 v 13:22 | wasek
Manuel Rivero Almunia se narodil ve španělské Pamploně a právě tady začal hrát v mláděžnických týmech.Nikdy si moc nezachytal a tak se toulal po menších klubech jako Cartagonova nebo Sabadell a dva zápasy si zahrál i za Recreativo Huelva. Jeho talentu si všimli ve slavné Celtě Vigo a tak se stěhoval a doufal že se prosadí v jejím kádru. Zůstal ale jen krátký čas a už se znovu stěhoval. Tentokrát na hostování do Albacete Balompié kde si mohl zachytat za první tým a prokazoval skvělé výkony.
Odchytal zde 24 zápasů a jeho výkony neušli ani scoutům Arsenalu. Arsene Wenger v něm uviděl budoucí velkou hvězdu a tak se rozhodl ho hned přivést do týmu, i když už v týmu byly dva dobří brankáři . Skvělý avšak ještě chyby dělající Jens Lehmann a velmi nadějný druhý brankář Stuart Taylor.
Debutový zápas za Arsenal si Manuel zachytal v ligovém poháru proti Manchesteru City.Almunia na svou šanci čekal a to se mu vyplatilo. Po častých chybách Lehmanna dostával více příležitostí a hlavně v pohárech podával skvělé výkony, známé je jeho skvělé chytání penalt. Po odchodu Taylora a tím i uvolněním místa brankářské dvojky Almunia začal konkurovat Lehmannovy avšak častými chybami si to značně komplikoval.
Rok 2006 byl už ovšem ve znamení skvěle chytajícího Jense Lehmanna a tak na Almuniu zbylo jen místo dvojky. Později začal i uvažovat o přesunu do jiného klubu kde by dostával více příležitostí. V Lize mistrů v roce 2006 ve které jen z lavičky sledoval skvělé výkony Jense dostal obrovskou šanci se ukázat ve finále s Barcelonou. Zápas začínal na lavičce ovšem po brzkém vyloučení Jense Lehmanna musel naskočit do hry. Dlouho držel naděje na jednogólové vítězství bohužel v závěru zápasu nedokázal zabránit dvěma rychlým gólům a tak odešel poražen.
Netají se tím že by si chtěl jednou zachytat za španělský národní tým což se mu zatím nepovedlo.
Debutový zápas za Arsenal si Manuel zachytal v ligovém poháru proti Manchesteru City.Almunia na svou šanci čekal a to se mu vyplatilo. Po častých chybách Lehmanna dostával více příležitostí a hlavně v pohárech podával skvělé výkony, známé je jeho skvělé chytání penalt. Po odchodu Taylora a tím i uvolněním místa brankářské dvojky Almunia začal konkurovat Lehmannovy avšak častými chybami si to značně komplikoval.
Rok 2006 byl už ovšem ve znamení skvěle chytajícího Jense Lehmanna a tak na Almuniu zbylo jen místo dvojky. Později začal i uvažovat o přesunu do jiného klubu kde by dostával více příležitostí. V Lize mistrů v roce 2006 ve které jen z lavičky sledoval skvělé výkony Jense dostal obrovskou šanci se ukázat ve finále s Barcelonou. Zápas začínal na lavičce ovšem po brzkém vyloučení Jense Lehmanna musel naskočit do hry. Dlouho držel naděje na jednogólové vítězství bohužel v závěru zápasu nedokázal zabránit dvěma rychlým gólům a tak odešel poražen.
Netají se tím že by si chtěl jednou zachytat za španělský národní tým což se mu zatím nepovedlo.









































































